CESTA VPŘED
V předchozích dílech jsme si nastínili, jak pracovat s hlavním nepřítelem hubnutí stresem a jak se vyhnout emočnímu přejídání. Pravdou je, že kdybych měla vypsat všechny důvody emočního přejídání, nebo postihnout vše, co nám způsobuje stres, tento čtyřdílný cyklus článků by neměl konec nikdy. Téma hubnutí a všechny jeho aspekty jsou překvapivě velmi košaté téma. Snad jsem vám tedy alespoň naznačila, kudy se můžete ubírat a která vlastní témata zpracovávat, pokud kilogramy navíc řešíte.
Doplním tedy ještě pár dalších důležitostí. Nezapomínejte si zpracovávat průběžně svá negativní přesvědčení. Co se za nimi skrývá, se kterými lidmi se pojí. Zkoumejte podrobně svůj příběh a zapisujte si všechna přesvědčení, která s tématem souvisí.
Také si zkuste napsat na papír tyto věty a následně dokončete:
- Nemohu zhubnout/být štíhlý/á protože…
- Chci zhubnout, ale…
Pokud se objeví omezující názor, zkoumejte, do jaké míry je pravdivý, vyhodnoťte na stupnici 0-10 a začněte zpracovávat. Chcete-li proniknout do svého příběhu hodně hluboko, musíte se zaměřovat na vlastní názory, na sebe, na svou genetickou dispozici, na své tělo a na způsob, kterým chcete zhubnout.
Ptejte se na vše, co vás napadne. Kdo mi tento názor předal? Kde jsem ho prvně slyšel? Kde v mém těle se tento názor projevuje? Není nadváha výmluvou? Co bych musel/a řešit, kdybych opravdu zhubnul/a? Co se stane, pokud nezhubnu? Co o mě říkají lidé? Co o mě budou říkat lidé, pokud zhubnu? Co se stalo naposledy, kdy jsem zhubl/a? Bylo to, co stalo po zhubnutí pozitivní, nebo negativní? Co kdyby se to mělo stát znova?
MOHU BÝT VŮBEC NĚKDY HOTOVÝ/Á?
Je dobře si uvědomit, že život je proces a péče o naše fyzické i duševní zdraví nekončí nikdy. Nejsme tu proto, abychom proběhli cílovou čáru – jsme tu proto, abychom si svoji cestu užívali. Jakmile se zbavíme omezujících názorů a emocí, začne být život ještě nádhernější, než jsme si kdy dokázali představit. I když ztratíme kila, nebo se vyléčíme z nemoci, péče o tělo a pozitivní přístup k němu by měl být naší pravidelnou, každodenní činností.
MŮŽOU ZA TO GENY?
Mnoho lidí s nadváhou se často hájí „špatnými geny“, nebo říkají, že „to máme v rodině“. Jenomže obecně se dědí spíše špatné stravovací návyky a především omezující, myšlenkové a emoční vzorce. Nad svými geny tak máme daleko větší kontrolu, než si myslíme, protože všechny tyto složky lze zpracovat například metodou EFT. To samozřejmě neplatí pouze o nadváze, ale i všech chronických nemocech a neduzích.
Geny mají v sobě určitý potenciál, ale ve skutečnosti bývají odrazem prostředí, ve kterém žijeme. Člověk může měnit vývoj svých buněk a tělesné funkce tím, že mění své názory, hladinu stresu a způsob výživy. Tento průkopnický výzkum buněk a genů provádí mnoho desítek let například biolog Bruce Lipton Ph.D., a pokud vás toto téma zaujalo, velmi doporučuji k přečtení jeho skvělou knihu Biologie víry. Své zdraví tak skutečně můžeme mít plně ve vlastních rukách.
CO JE ZDRAVÁ STRAVA?
Pokud pořád nemáte představu, co vlastně jíst, zkuste prostě začít jíst normálně. Bez emočního přejídání. Zaměřte se na to, jak správně živit tělo, aby mělo dostatek látek k životu, nikoli na to, co nesmíte jíst. Každé tělo upřednostňuje čerstvé jídlo plné živin. Poslouchejte, co vám tělo říká, a všímejte si, kdy má dost. Zaměřte se na kvalitu. Uvědomte si, že kvalita jídla, které dáváme svému tělu, ovlivňuje funkci genů, metabolismus a celkové zdraví. Pokud si občas dopřejete, zpracovávejte negativní pocity ihned. Je lepší a pro tělo nekonečně prospěšnější si dát zákusek bez pocitu viny J.
Ťukat na karate bodu můžete například fráze:
I přestože nevím, co bych měl/a a neměl/a jíst, chci se uvolnit a konečně důvěřovat své intuici.
I přestože vůbec nevím, co bych měl/a nebo neměl/a dělat, volím si důvěřovat sobě i svým pocitům.
I přestože nevím, co vlastně je pro mě správně, chci se na to podívat úplně jinak.
I přestože si vůbec nevěřím, otevírám se možnosti, co kdyby to mohlo být jinak? Co kdybych mohl/a začít důvěřovat své intuici a svému tělu?
I přestože jsem celý život hledal/a dokonalou dietu, začínám věřit, že jen mé tělo ví, co ne pro něj nejlepší.
MŮŽE TO JÍT BEZ POHYBU?
Nemůže. Co se týče pohybu, mějte na paměti, že primárně cílem pohybu není hubnout, ale udržet si zdraví, či úroveň na které se momentálně nacházíme. V každém věku, v každém stavu. Za všech okolností. Zpohodlní-li nohy, zpohodlní i mysl. Každé tělo touží po pohybu, ať už je to chůze nebo akrobacie. Pokud máte k pohybu zásadní odpor, zpracujte si to zvlášť. Jak si při pohybu připadáte? Stydíte se, nebo máte špatné vzpomínky na tělocvik? Vyčítáte si výkonnost, zprotivil vám někdy někdo cvičení? I to jsou všechno omezující názory, které lze s pomocí EFT zpracovat. Prozkoumejte je.
Napište si vše, co vás k tématu napadá, vyhodnoťte a dál už to znáte. Pomocí EFT odstraňte. Cvičení a pohyb může být potěšením, a když si zpracujete všechna negativní přesvědčení, budete moci začít konečně přemýšlet, co by vás mohlo těšit a bavit. Nezapomeňte, že i chůze se počítá. Až budete poklepávat na nechuť ke cvičení – tedy na stres, psychické bloky, fyzickou bolest a na vše, co ovlivňuje vaše názory a pocity týkající se cvičení – , možná s překvapením zjistíte, že vás pomyšlení na tělesný pohyb docela nadchlo. Tak s chutí do toho.
Hubnutí, stejně jako jakýkoli jiný problém lze účinněji řešit, pokud na něj pohlédneme z více úrovní – tělesné, duševní i mentální. A nemusíte na to být sami.
Zatím vám všem přeji nádherné léto a po prázdninách na shledanou,
Markéta Zachariášová